Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud její technický stav odpovídá použitému střelivu a úrovni výcviku střelce; čím je technická kompetentnost střelce důkladnější, tedy zejména v případě dlouhodobější zkušenosti se zacházením se zbraní, tím menší důraz lze klást na technickou způsobilost zbraně nebo použitého střeliva.
Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud je v dobrém technickém stavu; při každém pravidelném čištění zbraně a pokud možno před každou střelbou je proto na místě alespoň zběžná prohlídka zbraně, nevykazuje-li defekty (vydutí hlavně, cizí předměty v hlavni, prasklé součásti), které by bezpečné použití zbraně ke střelbě vylučovaly.
Technickou způsobilost zbraně ke střelbě zajišťuje ověření zbraně příslušnou zkušební značkou. Je-li zbraň adekvátně ověřena, je možné ji ke střelbě bezpečně použít vždy.